2012 2011


Gumference 2012


Profily řečníků




Ing. Libor Láznička, Ph.D.se narodil v roce 1967 a po absolvování fakulty chemického inženýrství na VŠCHT v Praze začal v roce 1990 pracovat jako vývojový specialista v plastikářské firmě ve Zlíně. Po dvouletém působení v této firmě přešel do firmy Barum Continental (tehdy ještě Barum a. s.) Otrokovice, kde již téměř šest let zastává funkci předsedy výkonného výboru společnosti. V průběhu předešlých let prošel ve firmě Barum Continental několika funkcemi, z nichž nejdůležitější jsou ředitel divize Kvality, ředitel divize Product Industrialization a Plant Manager. V rámci koncernu Continental byl jmenován ředitelem divize Výroby v závodě Púchov a také působil více než rok jako Project Manager v Malajsii i v Německu. Libor Láznička je také činný v rámci regionu. Je členem představenstva OHK Zlín, členem Sdružení pro rozvoj Zlínského kraje, členem Rady ředitelů SAP ČR, úzce spolupracuje s vedením University T. Bati, kde je také členem vědecké a správní rady.



Anton Vatala. Po absolvovaní štúdia na Technologickej fakulte, VUT Brno (1988) pracoval v Barumu Otrokovice, kde postupne zastával rôzne technické funkcie vo výrobnej oblasti. Posledných 10 rokov pôsobil ako výrobný riaditeľ PLT, Barumu Continental, priamo sa podieľal na budovaní nových kapacít pre výrobu HighTech plášťov. Od novembra 2007 bol materským koncernom menovaný konateľom Continental Matador Rubber s.r.o. a riaditeľom Výrobného závodu PLT v Púchove. Hlavnou úlohou je integrovanie závodu do rodiny Continental a zásadná expanzia výroby.


Motto: Základem úspěchu každé firmy, bez ohledu na předmět podnikání, jsou spokojení a motivovaní lidé.



Mgr. Daniela Sobieská absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po studiu působila nejprve jako právník v soukromém sektoru, poté jako právník Úřadu práce ve Zlíně a člen legislativní rady Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V roce 2004 nastoupila na UTB ve Zlíně s cílem rozvíjet systémy komercionalizace na univerzitě v pozici vedoucí projektového týmu Inovačního centra UTB ve Zlíně. Stála u vzniku první spin-off firmy na UTB ve Zlíně – Technologického inovačního centra s.r.o., kde působí od roku 2005 jako ředitelka a jednatelka. Absolvovala řada kurzů a školení zaměřených na projektový management, přípravu a řízení evropských projektů, podporu vzniku start-up projektů apod., mimo jiné také CzechInvest Cluster Development Training Workshop, kde získala statut facilitátora klastrů. Ve Zlínském kraji pomáhala facilitovat vznik plastikářského klastru. V rámci organizace se zaměřuje na rozvoj oborové i mezioborové spolupráce mezi podniky navzájem, jakožto i mezi podniky a VaV sektorem.


Budoucnost gumárenství v regionu stavíme na tradici a efektivní spolupráci všech zainteresovaných podniků, institucí a škol“, to bylo tématem Gumference 2011. A jak tato spolupráce pokračovala po skončení konference? Jak probíhala jednání k rozvoji přeshraniční spolupráce v gumárenském oboru a jak bude tato iniciativa pokračovat? Prezentace bude zaměřena na shrnutí průběhu a klíčových výstupů z jednání pracovních skupin k rozvoji přeshraniční spolupráce.



Ing. Jiří Brejcha vystudoval Fakultu chemické technologie VŠCHT v Praze, Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství. Od roku 2001 je zaměstnancem MITAS, 2001-2004 Provozní technologie míchání směsí, 2004 až dosud Odboru vývoje materiálu. Od roku 2008 je zástupcem firmy MITAS v technických radách ETRMA. Mezi jeho obory zájmu patří zejména vývoj směsí, vývoj a testování surovin, environmentální otázky spojené s gumárenskou výrobou, REACH a spolupráce s výzkumnými pracovišti a vysokými školami. Je členem České společnosti průmyslové chemie, Gumárenské skupiny Zlín a České společnosti chemické.

Po studiu na VUT Brno, Fakultě technologické Zlín nastoupil Ing. Tomáš Vilímek do firmy Barum Continental s.r.o. V letech 1999 a 2000 byl vyslán na dvě roční stáže do Vývoje a výzkumu Continental Hannover. Po návratu ze stáže pracoval v divizi Product Industrialization se zodpovědností za Ultra High Performence pláště. Od roku 2008 pracuje jako ředitel divize Product Industrialization Barum Continental s.r.o. Je členem nebo vedoucím týmů koncernových nebo místních projektů. S UTB ve Zlíně spolupracuje v rámci koncernových projektů, jako člen review týmů, spolupracuje na diplomových pracích a dalších aktivitách.


Prezentace se zaměří na ukázky spolupráce Barum Continental s.r.o., Vývoje a výzkumu Continental Hannover a UTB ve Zlíně. V minulých letech se podařilo nastartovat projekt IPIC (In-Process Identification of compounds). Tento projekt by úspěšně ukončen a nastartoval fáze dvou nových projektů (IPIC I, IPIC II), které už jsou zaměřeny na implementaci ve firmě Barum Continental s.r.o. Dalším projektem, který byl zahájen je projekt CoBoL (Compound Bondary Lines) zaměřený na online měření tlouštěk vrstev materiálů. Dále pokračuje spolupráce na diplomových pracích a na některých úkolech zaměřených na ladění technologických procesů.



Ing. Ondřej Kratina je studentem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V roce 2012 úspěšně zakončil pětileté studium na Ústavu inženýrství polymerů na Fakultě technologické. Diplomovou práci směřovanou do gumárenského oboru vypracoval na téma Selhávání pryžových výrobků: struktura lomových ploch. K výběru tohoto zaměření jej motivovala práce v silném průmyslovém odvětví, jakým gumárenský průmysl je. V současné době pokračuje ve studiu v rámci doktorského studijního programu, kde navazuje na svou diplomovou práci.


Diplomová práce je zaměřena na téma Selhávání pryžových výrobků: struktura lomových ploch a zabývá se popisem vzájemných vztahů mezi stupněm plnění, vulkanizačním systémem, mechanickými vlastnostmi a strukturou lomových ploch u vulkanizátů z přírodního a styren butadienového kaučuku. Vybrané lomové plochy byly zhodnoceny pomocí optické analýzy a doplněny popisem jevů vyskytujících se při lomu. V rámci Gumference 2012 budou představeny základní aspekty a výstupy této práce, která získala ocenění Barum Continental.



Ing. Michal Gurín absolvoval štúdium na Žilinskej univerzite v Žiline na strojníckej fakulte / katedra Konštruovania a častí strojov. V rokoch 2008 až 2010 pracoval popri štúdiu na VŠ ako konštruktér vo firme Matador Automotive a.s. Dubnica nad Váhom.
Po ukončení štúdia na VŠ začal pracovať vo firme Continental Matador Rubber s.r.o., kde bol vybraný do programu TMTI (Tire Manufacturing Talent Initiative). Po absolvovaní programu TMTI pracuje na pozícii pracovník priemyselného inžinierstva.
Je členom projektového tímu “ Projekt Komplexného logistického systému“, kde je zodpovedný za implementáciu AGV.


Nadviazanie na minuloročnú prezentáciu, ktorá bola zameraná na plánované nasedenie autonómnych logistických ťahačov. V rámci konferencie bude prezentovaný už súčasný stav nasadenia autonómnych ťahačov a prezentácia prvých skúsenosti s nasedením týchto ťahačov vo výrobe pneumatík. Zároveň bude prezentovaná vízia resp. možná vízia riešenia automatického logistického systému vo výrobe pneumatík.



Ing. Peter Mačuš, Ph.D. je výkonným riaditeľom spoločnosti CEIT SK, s.r.o., ktorá je zameraná na výskum a vývoj riešení pre priemysel. Venuje sa navrhovaniu, výskumu a vývoju strojných súčastí, elektrotechnických komponentov a progresívnych technológií. Participoval na mnohých výskumných projektoch, kde pôsobil tiež ako zodpovedný riešiteľ. Aplikačnými výstupmi jeho výskumných a vývojových aktivít sú zapísané a registrované úžitkové vzory. Je riešiteľom a projektovým manažérom mnohých projektov, ktoré sú implementované priamo v priemyselnom prostredí – slovenských aj zahraničných podnikoch (VOLKSWAGEN Slovakia, a.s., ŠKODA Auto a.s., Continental Matador Rubber s.r.o., EVPU, a.s. a ďalšie). V roku 2010 získal 2. miesto v súťaži „Mladý inovatívny podnikateľ“ za vývoj bezobslužného robotického systému na manipuláciu s materiálom v priemyselných podnikoch. Uvedené ocenenie mu zabezpečilo postup do svetovej súťaže mladých podnikateľov, ktorá sa konala v USA.


Nadviazanie na minuloročnú prezentáciu, ktorá bola zameraná na plánované nasedenie autonómnych logistických ťahačov. V rámci konferencie bude prezentovaný už súčasný stav nasadenia autonómnych ťahačov a prezentácia prvých skúsenosti s nasedením týchto ťahačov vo výrobe pneumatík. Zároveň bude prezentovaná vízia resp. možná vízia riešenia automatického logistického systému vo výrobe pneumatík.



Ing. Andrej Štefánik, Ph.D. pracuje v spoločnosti CEIT, a.s. ako riaditeľ divízie Digitálny podnik. Dlhodobo sa venuje oblasti počítačovej simulácie a digitálneho podniku. Je spoluzakladateľom konceptu digitálneho podniku na Slovensku. V rámci svojej dlhoročnej praxe spolupracoval s mnohými významnými podnikmi na Slovensku a v Čechách, ako sú ŠKODA AUTO, Volkswagen Slovakia, PSA, KIA, Whirlpool, INA Kysuca, PSL, John Manville, Continental, Matador, Slovnaft, Viena International, SAPA Profily, Kinex KLF, Peza, či Slovenské magnezitové závody. V rámci výskumu spolupracuje s mnohými európskymi centrami ako IPA Stuttgart, ITIA Milano, INESC Porto, ICIMSI Lugano, SimX Manchester ako aj s mnohými ďalšími.


Príspevok je orientovaný na prezentáciu nástrojov počítačovej simulácie pri rozširovaní výroby a kapacitnom plánovaní medzioperačných skladov spolu s prislúchajúcou výrobnou logistikou. Poukazuje na možnosti dynamického preverenia viacerých variantov toku materiálu pre existujúci a plánovaný sortiment výroby. V rámci vytvoreného simulačného modelu boli zapracované časy pretypovaní, poruchovosti a výkonu vplývajúcich výrobných zariadení. Výsledky simulačných experimentov boli orientované na sledovanie ukazovateľov skladu a slúžili ako podklad pre návrh a dimenzovanie predmetných skladov a spôsobu uskladnenia pri dodržaní pravidiel vychystávania materiálu a výrobkového portfólia spoločnosti.



Richard Janík absolvoval Strednú priemyselnú školu chemickú v Púchove Od roku 1985 do 1995 pracoval v SYENIT Púchov, do 1999 v Matador a.s. Po vzniku společnosti Continental Matador pracoval na rôznych výrobných pozíciách. Podieľal sa na viacerých expanzných a strategických projektoch a v súčasnosti pôsobí ako Riaditeľ divízie Priemyselného inžinierstva Continental Matador Truck Tires,s.r.o. Púchov


Príspevok je orientovaný na prezentáciu nástrojov počítačovej simulácie pri rozširovaní výroby a kapacitnom plánovaní medzioperačných skladov spolu s prislúchajúcou výrobnou logistikou. Poukazuje na možnosti dynamického preverenia viacerých variantov toku materiálu pre existujúci a plánovaný sortiment výroby. V rámci vytvoreného simulačného modelu boli zapracované časy pretypovaní, poruchovosti a výkonu vplývajúcich výrobných zariadení. Výsledky simulačných experimentov boli orientované na sledovanie ukazovateľov skladu a slúžili ako podklad pre návrh a dimenzovanie predmetných skladov a spôsobu uskladnenia pri dodržaní pravidiel vychystávania materiálu a výrobkového portfólia spoločnosti.

Ing. Karel Šafner, MONTSTAV CZ s.r.o., Sdružení pro využití pneumatik a odpadní pryže. Po absolvování Vysoké školy Báňské v Ostravě pracoval ve vedoucích provozních funkcích při povrchové těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku. Od roku 1992 jako jednatel společnosti MONTSTAV CZ s.r.o., kdy v roce 1999 koupil recyklační provoz od věřitele Recyklaci Vřesová na opotřebené pneumatiky a toto zařízení je dosud v provozu. Od samého začátku spolupracuje s ostatními subjekty z branže, příslušnými ministerstvy a vysokými školami na problematice recyklace opotřebených pneu a hlavně na využití jejich produkce, využívající unikátních fyzikálně-mechanických vlastností. Sdružení se pod jeho vedením snaží především o systémové řešení celé problematiky.


Motto: Likvidovat nebo využívat? Přednáška bude zaměřena na úvod do problematiky, vývoj situace až do současného stavu (výroba, recyklace, sběr a jeho následné zhodnocení, legislativa a přístupy orgánů), co je to opotřebovaná pneumatika, obecný systém zpětného odběru a jeho specifika, návrh systému EcoTyre (postavení jednotlivých subjektů v systému, jeho financování, co bude zajišťovat a za co bude odpovídat), variantní řešení EcoTyre – materiálové a finanční toky včetně evidence a kontroly, ekonomický propočet EcoTyre pro vyhodnocení vhodnosti systému a přehled využití produktů z materiálové recyklace.



Doc. Dr. Ing. Vladimír Pavlínek absolvoval inženýrské a následně doktorské studium na VUT Brno, Fakultě technologické ve Zlíně. V roce 1999 získal cenu Siemens za disertační práci “Rheology of Suspensions in Electric Field”, v roce 2002 byl habilitován v oboru technologie makromolekulárních látek (Electrorheology and Rheology of Polymer Systems), Fakulta technologická. Je předsedou oborové rady studijního oboru „Technologie makromolekulárních látek“ a členem vědecké rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Působil jako odborný asistent na katedře fyziky a materiálového inženýrství Fakulty technologické ve Zlíně a od roku 1999 jako vědecko-výzkumný pracovník Centra polymerních materiálů. Od roku 2011 je ředitelem Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je členem Polymer Processing Society, Society of Rheology, Society of Plastics Engineers. Je autorem 116 publikačních položek, z toho 53 článků v mezinárodních časopisech a 63 příspěvků na vědeckých konferencích a symposiích, z toho 48 mezinárodních. Na publikace bylo zaznamenáno více než 600 citačních ohlasů. Podílel se na řešení řady projektů GAČR, MPO nebo MŠMT.


Centrum polymerních systémů je výzkumné centrum budované na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně s využitím prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (Registrační číslo projektu: CZ.1.05/2.1.00/03.0111). Cílem vybudování Centra polymerních systémů je podstatným způsobem rozšířit stávající výzkumnou infrastrukturu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a v pozici významného regionálního výzkumného centra se chce Centrum opírat o aktivní spolupráci s průmyslovými partnery.

Stavebně-technická část projektu zahrnuje výstavbu nového objektu s předpokládanou kapacitou 112 pracovníků a jeho vybavení moderní přístrojovou technikou. Plánované výzkumné aktivity jsou rozděleny do 2 výzkumných programů s členěním do výzkumných skupin:

1. Pokročilé zpracovatelství progresivních polymerních systémů

  • příprava vícevrstvých kontinuálních profilů s pokročilými polymerními vlastnostmi,
  • modelování polymerních procesů  pro pokročilé polymerní technologie,
  • obaly pro zdravotnictví, farmacii a potravinářství,
  • příprava bioaktivních polymerních systémů.

2. Příprava pokročilých polymerních kompozitních systémů

  • injekční vstřikování práškových materiálů,
  • více-funkční polymerní nanokompozitní materiály,
  • příprava polymerních hybridních kompozitů pro mikrovlnné absorbéry.

Centrum polymerních systémů však nabízí své kapacity i v oblastech jako jsou: Realizace smluvního výzkumu dle požadavků průmyslových partnerů, Řešení společných projektů výzkumu, vývoje a inovací, Zpracování analýz a odborných studií, Poradenskou a konzultační činnost, Realizaci odborných školení apod.

Centrum je postupně vybavováno špičkovými přístroji, které umožní charakterizace vlastností surovin a výrobků z termoplastů, reaktoplastů i elastomerů. S využitím laboratorních a poloprovozních zařízení bude možné provádět celý vývojový proces od přípravy materiálů, přes jejich zpracování na výrobek až k hodnocení finálních vlastností.

Vybavení a znalosti pracovníků Centra tak mohou být zapojeny zejména do následující problematiky:

  • odhalování, kvantifikace a odstraňování závad a nežádoucích jevů při výrobě polymerních fólií, vláken, desek, trubek, profilů a kabelů,
  • modelování zpracovatelských procesů,
  • optimalizace tokového chování polymerních systémů (příprava polymerních kompoundů, blendů a plněných systémů),
  • optimalizace zpracovatelského zařízení a zpracovatelských podmínek u kontinuálních a zpracovatelských technologií (laboratorní příprava extrudovaných/koextrudovaných profilů, extruzní vyfukování, vyfukování jednovrstvých fólií, extruze/koextruze fólií),
  • optimalizace zpracovatelského zařízení a zpracovatelských podmínek u diskontinuálních zpracovatelských technologií (vstřikování, lisování,...),
  • povrchové modifikace polymerních systémů (pomocí plazmatu – zvýšení adheze, potisknutelnosti, chemická modifikace povrchu – funkcionalizace)

Mezi současné nejvýznamnější kooperující partnery patří Barum Continental, s.r.o. a Plastikářský klastr, z.s.p.o.



Ing. David Mareček pracuje na odboru strategického rozvoje Krajského úřadu Zlínského kraje na pozici projektového manažera v oblasti podpory inovací a naplnění Regionální inovační strategie Zlínského kraje. Spolupodílí se na přípravě a realizaci projektů podporujících inovace podnikatelských subjektů a spolupráci podnikatelského, akademického a veřejného sektoru, jako jsou např. inovační vouchery, Inovační platforma Zlínského kraje apod.


Inovační vouchery jsou v posledních letech oblíbeným a stále více využívaným nástrojem podpory spolupráce podnikatelského a akademického sektoru v oblasti inovací. Zlínský kraj se inspiroval úspěšnými modely v rámci Evropy a s využitím finančních prostředků strukturálních fondů EU (Regionální operační program Střední Morava) poskytuje od podzimu 2011 inovační vouchery firmám působícím ve Zlínském kraji.  V listopadu 2012 je připravováno spuštění dalšího kola příjmu žádostí o inovační voucher, v celkovém objemu téměř 6,7 mil. Kč. Během konference budou prezentovány základní informace o inovačních voucherech ve Zlínském kraji i o aktuální možnosti pro firmy získat inovační voucher na spolupráci s vybranými vysokými školami.



Ing. Antonín Malý v roce 1999 absolvoval studium na VUT Brno, Fakultě technologické ve Zlíně - obor Technologie kůže, plastů a pryže. Poté působil na UTB Zlín tři roky jako odborný asistent, přičemž se věnoval výzkumu využití kolagenního hydrolyzátu pro výrobu povrchově aktivních látek. Dále pracoval šest let ve společnosti Block a.s. jako technolog-projektant. Podílel se na návrzích projektů čistých prostor - farmaceutické výroby, laboratoře apod. V současnosti pracuje ve společnosti FORM s.r.o. ve funkci podnikový ekolog a technolog vakuového lisování termoplastů. Spolupracuje na několika výzkumných projektech. Je členem představenstva Sdružení výrobců kompozitů.


Příspěvek bude zaměřen na praktické zkušenosti a představení příkladu dobré praxe při využití inovačního voucheru Zlínského kraje na projekt „Vývoj vakuovací folie pro vícenásobné použití při výrobě kompozitních sendvičových konstrukcí“. Bude prezentován průběh realizace projektu od získání prvotních informací, přes postup a výsledky řešení až po přínosy pro firmu a otevření dalších možností spolupráce s UTB ve Zlíně.

Ing. Lenka Kostelníková, Ph.D. pracuje v Technologickém inovačním centru s.r.o. na pozici vedoucí spolupráce s průmyslovou praxí. Je zodpovědná za Centrum transferu technologií, jehož náplní je především komunikace s průmyslovým sektorem, zprostředkování nabídek a poptávek po spolupráci, technologiích a licencích mezi firemním a akademickým sektorem i mezi firemním sektorem navzájem. Podílí se na několika národních i mezinárodních projektech zaměřených na podporu inovací a je manažerkou projektu Inovační platforma Zlínského kraje.


Cílem Inovační platformy Zlínského kraje je vytvořit společenství dynamických, progresivně konajících podniků ve zlínském regionu, které si účinně osvojí formy a metody otevřených, resp. kolaborativních inovací. Strategie otevřených inovací se ve světě stále více prosazuje jako nosná složka umocnění inovačního potenciálu progresivních firem. Využívá účinnou partnerskou spolupráci firem a dalších organizací a zapojuje neformální sítě novátorů jako prostředku k posílení vlastního výzkumu a vývoje. Založení Inovační platformy ve Zlínském kraji je pilotní průkopnickou iniciativou v oblasti otevřených inovací v České republice opírající se o inovační potenciál a konkrétní projekty průmyslových lídrů Zlínského kraje.



Mgr. Ing. Olga Jurášková, Ph.D. vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, Fakultu multimediálních komunikací. V současné době je ředitelkou Ústavu marketingových komunikací Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Profesně se věnuje oblasti public relations a tvorbě komunikačních strategií. Dlouhodobě spolupracuje s Technologickým inovačním centrem.


Prezentace se bude věnovat bariérám v komunikaci mezi komerčním sektorem a vysokou školou, které vyplynuly z marketingového výzkumu realizovaného v rámci firem Zlínského kraje. Prezentace nabídne také možnosti efektivní komunikace mezi vysokou školou a aplikačním sektorem.